Mgr. Iva Voborníková – Učí na 1. stupni a na 2. stupni výtvarnou výchovu, vedoucí učitelka 1. stupně.

Iva Voborníková vystudovala Učitelství 1. stupně na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, poté učila tři roky na základní škole v Dobrušce a letos je to již 10 let, co je součástí našeho kolektivu. Baví ji sporty všeho druhu, v létě kolo a běh, v zimě hlavně lyžování – je instruktorkou na našich lyžařských kurzech – a od loňského roku propadla sněžnicím. Její dvě sestry pracují také jako učitelky a maminka vyučuje na naší škole hře na klavír, takže jejich rodinná setkání občas působí jako pedagogická rada.

Měla jsi svého super učitele?

Na prvním stupni jsme měli pana učitele Pipka. Byl to člověk do nepohody, naučil nás spoustu táborákových písniček (i tehdy zakázanou Bednu od whisky), bral nás na výlety do přírody, prostě pohodář. Měl snad jen jednu vadu – jako rodilý Brňák říkal devatRnáct…

Co bych dělala, kdybych nebyla učitelkou?

Asi bych byla švadlena, protože mě baví šít a navrhovat textilní dekorace a doplňky. Ale nejspíš by mi chyběly ty dva nejdůležitější důvody, proč je super být učitelkou – červenec a srpen.

Jestli bych chtěla být v Triviu žákem?

No každopádně! Strašně bych si to užívala. Já jsem chodila do velké městské školy, kde bylo všechno anonymní, neosobní. Tady je to jiné, všichni se znají a je tu přívětivá rodinná atmosféra.

Dort nebo maso?

Jednoznačně maso. Takže příště za vysvědčení místo bonboniéry prosím jitrnici 🙂